|
Zkušenosti s indikací titanu
Tomáš Chlubna, Cresco Titan s.r.o., Praha
Všichni jsme se jistì setkali s tím, že se nám nìco nedaøí – problémy se opakují a my nevíme proè. Prodejce tvrdí, že vše dìláme správnì a že nemùže dojít k chybì, materiály jsou certifikovány, úspìšnost je 99%, ale skuteènost je mnohdy jiná. Jistì mi dáte za pravdu, že na spoustu detailù si zkušený technik musí pøijít sám. Vìtšinou se ale bojíme nebo je nám nepøíjemné hovoøit o poèáteèních neúspìších, abychom nevypadali jako ti nešikovní. Ve svìtì je však bìžné, že součástí profesionální prezentace dentálních odborníkù je také reference o neúspìších a technologických úskalích, se kterými se ve své praxi potýkali.
V naší laboratoøi již od roku 2003 zpracováváme titan a rád bych se s vámi podìlil o zkušenosti v jeho indikaci.
Titan se ve stomatologii zaèal ve vìtší míøe používat koncem minulého století. Dentální výrobci již 30 let využívali metalokeramiku na CrCo (chromcobaltová slitina), chtìli však pro dentální trh vyvinout dokonalejší materiál. Tím mìl být právì titan a také AuPt (zlatoplatinová slitina). Tyto materiály se však na trhu objevily pomìrnì krátce pøed nástupem Zirkonu (oxid zirkonièitý), který je svými užitnými vlastnosti v praxi zastínil.
Titan jsem využíval pøedevším pøi výrobì náhrad kotvených implantáty. Jak pro titanokeramické práce na celé èelisti, tak na kratší mùstky. Dnes jej používám výhradnì na mùstky do šesti èlenù, (obr. 1) a to z toho dùvodu, že vazba titan – keramika není tak silná, aby u vìtšího mùstku vydržela – u rozsáhlých mùstkù èasto dochází k odštípnutí fazet. U mùstku do šesti èlenù se to stává zcela výjimeènì - pøedevším u pacientù, kteøí trpí bruxismem.
U rozsáhlejších náhrad doporuèuji spolupracujícím ordinacím výhradnì keramiku napalovanou buï na CrCo (obr. 2) nebo Zirkon (obr. 3). Se Zirkonovými mùstky na implantáty mám zatím výborné zkušenosti – snad budoucnost neodhalí fatální skryté nedostatky tohoto materiálu. Jedinou jeho slabinou je „neopravitelnost“ zirkonové konstrukce.
Problémy jsem s titanem zaznamenal také u Bränemarkových mùstkù a s podobnou zkušeností jsem se setkal i u mnoha svých kolegù. Domnívám se, že Bränemarkovy mùstky jsou geniální øešení, ale jejich indikace musí být pøesná. Zubní technik by nemìl pod vlivem požadavkù ordinace zhotovit mùstek do každé situace (obr. 4).
Pùvodní indikací Bränemarkových mùstkù je situace v dolní èelisti, která nabízí dostateènou oporu pro gracilní konstrukci náhrady vždy zahrnující rekonstrukci chrupu i mìkkých tkání. Praxe také ukázala, že lze pøi erudovaném provedení tímto typem náhrady uspìt i v horní èelisti, ovšem jen za pøedpokladu dostateèné vertikální vzdálenosti, aby bylo možné zhotovit konstrukci s retencí pro kompozitní zuby (obr. 5). Pøi špatné indikaci pravidelnì dochází k odlamování kompozitních zubù (obr. 6) nebo dokonce rozlomení konstrukce. Je to èastý problém, který nelze vyøešit zmìnou technologie zhotovení tohoto typu náhrady, ale pouze zmìnou indikace.
Jak známo, pacient ošetøený implantáty má mnohonásobnì nižší citlivost pøi skusu než pacient ošetøený náhradou na vlastních zubech. U pacientù bruxistù, kteøí mají Bränemarkovy mùstky, se fraktury zubù opakují.
Problémem Bränemarkových mùstkù zhotovených z titanu jsou volné cantilevery v dolní èelisti, kde je zaveden poslední implantát u oblasti 33–34 (obr. 7). Titanové konstrukce v takovém provedení mohou prasknout. Konstrukce se sice dá laserem opravit, ale snižuje se tím samozøejmì spolehlivost takto indikované náhrady.
Moje rada je jasná – Bränemarkovy mùstky v tomto rozsahu zhotovovat pouze z CrCo, kde tento problém nenastává (obr. 8).
V jiné oblasti titanové mùstky nepraskají (jednoznaènì problematické jsou pøedevším zmínìné cantilevery), což jsem si ovìøil na více než 300 náhradách.
Shrneme-li jednoznaèné výhody titanu: vysoká biokompatibilita, velmi lehký materiál, ideální pro výrobu koøenových nástaveb, skeletù a fixní protetiky do 6 zubù.
Mé zkušenosti vyústily v následující doporuèení: Horní èelist metalokeramika na CrCo (obr. 9) a dolní èelist titan fasetovaný kompozitem (obr. 10) nebo Bränemarkùv mùstek.
V laboratoøi se budeme neustále potýkat s opravami fixních mùstkù. I preciznì zhotovená, dobøe vyartikulovaná fixní náhrada je ohrožena pacienty s bruxizmem, parafunkcemi èi prostì neukáznìnými pacienty, kteøí nedbají daných omezení zubní náhradou. Úspìch tedy závisí pøedevším na dobré komunikaci a spolupráci pacienta, lékaøe a technika. Je nutné, aby lékaø a technik profesionálnì reflektovali své chyby a nevidìli je pouze v práci toho druhého – jen tak mùžou s úspìchem minimalizovat možné problémy. |
